Na ploše Mar Menor se nachází ostrovy, jejichž geologický původ sahá do doby před 7 miliony let. Tehdy se vlivem  pohybu podmořské desky vytvořila z původní zátoky uzavřená  laguna a následnou sopečnou činností vystoupilo nad hladinu pět ostrovů. Současně za písčitou hrází se ve Středozemním moři vlivem sopečné činnosti zrodily  jeden velký a jeden podstatně menší ostrov.

Součástí sopečné činnosti bylo vyvržení masy černé bahnité hmoty, která po odborném prozkoumání ve 20.st. byla označena za léčebnou a napomohla rozvoji "zdravotní turistiky" v této oblasti..

Při plavbě k ostrovům na Mar Menor z přístavu Bello se nejdříve dostáváme k del Ciervo (rozloha 16,3 ha), pojmenovaném také Jelení ostrov, ke kterému se chodí zdraví chtiví turisté natírat černým bahnem. Jednu dobu byl ostrov spojen s pevninou v oblasti pláže uměle vybudovanou násypnou cestou, ale po zkušenostech s velkou návštěvností byla silnice odstraněna a na ostrov se nyní chodí pěšky po kolena ve vodě, asi 300 metrů.

Další dva ostrovy, Rondella (také Redonda) a del Sujeto (2,4 ha), jsou malé, téměř kulaté a kolem nich jen proplouváme, jsou hnízdištěm mnoha ptáků.

Čtvrtým v pořadí prohlídky je největší ostrov na Mar Menor, isla Mayor o del Barón (93,8 ha, výška 104 m), který je jediný obývaný, je v soukromých rukách, je nejzachovalejší a má bohatou historii, některou pravdivou, jinou z říše pověstí... Na ostrově je vystavěn palác, který dal postavit  Baron de Benifayó koncem  19.st. v architektonicky uměleckém španělském stylu neomudejár. Jeho majitelem byl také hrabě Villar de Felices. V posledních letech je palác s celým zázemím nabízen bohaté klientele pro luxusní trávení dovolené, včetně obsluhy služebnictvem. V roce 1986 bylo ministerstvem životního prostředí regionu Murcia na ostrov vysazeno malé stádo afrických ruffů (muflonů) a způsobilo zahájení sankčního procesu, ostrov je zařazen v kategorii přírodního parku.

Pátým ostrovem je Perdiguera (25,8 ha, výška 45 m), který je vlastně dvojostrovem s hlavním tělesem a k němu je připojeno asi šestkrát menší těleso, nazývané La Esparteňa, podle španělské trávy esparta, která zde roste. Někdy je La Esparteňa uváděn jako samostatný ostrov, ale spojnice s Perdiguerou dovoluje dostupnost suchou nohou, nejsou-li vysoké vlny. Ostrov Perdiguera je tvořen dvěma sopečnými kužely, La Esparteňa má jeden sopečný kužel. Celý ostrov býval před občanskou válkou ve vlastnictví armády a byl využíván jako vojenský polygon pro letecké bombardování. Po opuštění vojáky v 90 .letech 20.st. se stal turistickým střediskem i přes ponechání původních vojenských objektů, včetně podzemních prostor. Bylo zde vybudováno šest přístavních mol, tři restaurace a navštěvován byl turisty a rekreanty z východních pobřežních oblastí Mar Menor. Ostrov byl vyhlášen chráněnou oblastí se zákazem táboření a pobývání v noci. Nicméně jak místní obyvatelé z pobřeží, tak turisté sem často zavítají pro klid při koupání a tajně i na romantickou noc.  

Asi 2,5 km východně od pobřeží La Mangy, na úrovni druhého průlivu mezi oběma moři, se ve Středozemním moři nachází šestý ostrov, jenž má svůj vulkanický původ stejný jako předchozích pět. Jmenuje se Grosa (17,5 ha) a je chráněnou nepřístupnou oblastí, kde hnízdí třetí největší kolonie racka žlutoprstého na světě. Několik set metrů východně od ostrova Grosa vystupuje nad hladinu skalisko, jež je považováno za ostrov a pojmenován jménem El Farallón.

Součástí výskytu sopek v této oblasti z období před 7.mil. let je vyhaslá sopka El Carmolí (113 m), nacházející se nedaleko obce Los Urrutias na území oblasti Cartageny, na západním pobřeží Mar Menor, na úrovni hladinové sopky Mayor o del Barón . Patří k nejznámějším sopkám regionu  Murcia a z jejího snadno přístupného vrcholu  je pozoruhodný výhled na celé Mar Menor a jeho sopky.