Rovinj
Rovinj - město a přístav na poloostrově Istrie, 13 tis. obyv., 36 km severozápadně od Puly. Rovinj je velmi oblíbené letovisko, které tvoří střed větší hotelové aglomerace, která se rozrůstá na sever i na jih od Rovinje. Pro svůj typický středomořský starobylý vzhled patří Rovinj k nejmalebnějším městům nejen v Istrii, ale i na celém jadranském pobřeží. Pokládá se též za město, které si nejvýrazněji zachovalo svůj benátský ráz.
Stará, mimořádně malebná původní část města se rozkládá na nevelkém poloostrově (původně to byl ostrov, který byl teprve v 18. stol. spojen násypem s pevninou), nová část se rozrůstá na pevnině na všechny strany.
Dva přístavy, vnitřní je malý, úplně chráněný. Na severu je zátoka Valdibora, na jihu Južna luka a Veštar. Rovinj vyniká mimořádně bohatou subtropickou vegetací i pěkným lesním porostem (borovice). Před pobřežím je mnoho malých ostrůvků, jen některé jsou obydleny.
Zdejší zemědělství je zaměřeno na vinohradnictví. Pěstuje se zejména ceněná odrůda malvazija. Rybářství využívá zdejších dobrých lovišť, v místě je i závod na zpracování ryb. Výroba nápojů a zpracování tabáku.
Začíná na severu, téměř u Limského zálivu, naturistickým střediskem Valalta, pak pokračuje dalším naturistickým střediskem Monsena. Po něm následují střediska Monte Mulin, Montauro, Park, Eden, Vile Rubin, Rovinjsko Selo s bungalovy Country Club.
Součástí aglomerace jsou i ostrůvky: Katarina) a Crveni otok (Červený ostrov). Ostrůvek Katarina je zalesněný, leží přímo proti přístavnímu molu v Rovinji (ubytovací objekty v piniovém háji). Crveni otok je složen ze dvou ostrůvků: Sveti Andrija a Maškin. Na ostrově Sveti Andrija lze vidět pozůstatky starých staveb z doby římského osídlení (jsou viditelné v moři), některé zdejší nálezy jsou umístěny v parku s velmi bujným rostlinstvem vč. lesa, zříceniny předrománského kostelíka. Od 6. do 13. stol. působil na ostrově benediktinský klášter založený za ravennského exarchátu. V 19. stol byly části klášterního komplexu obnoveny a zakomponovány do vily barona Hütterodta, která byla v nové době upravena na komfortní hotel s bazénem Dvorac. V prostorách starého kostela je umístěno lapidárium. Červený ostrov je spojen násypem se sousedním ostrůvkem Maškin, kde je naturistická pláž. Crveni otok i Katarina mají pravidelné spojení lodí s městem. Oba jsou oázou klidu - diskotéky a auta sem nemají přístup. Crveni otok je kromě toho prohlášen za chráněný přírodní výtvor. Je zde i jachtařská škola a potápěčská základna.
Původně ilyrské sídlo prožilo pak římskou, byzantskou i franckou nadvládu. Poměrně dlouho, po sto let tu byli pány aquilejští patriarchové, ale nejdéle tu vládli Benátčané, 500 let. Pak město připadlo Rakousku, po první světové válce Itálii, po r. 1945 Chorvatsku ( v rámci Jugoslávie). Vystěhováním italského obyvatelstva se město téměř vylidnilo. Záchranou bylo znovuosídlení chorvatskými výtvarnými umělci a spisovateli.
Rovinj je charakteristickým příkladem městského sídla středozemního typu - stupňovitě rozložené na kopci s dominantou kostela na nejvyšším bodě. V Rovinji je to kostel sv. Eufemie (Sveta Fuma či Eufemija) z 18. stol. V kostele je cenný inventář, mimo jiné vzácný pozdně antický sarkofág sv. Eufemie ze 6. stol. Zvonice mimo chrám je dnes přístupná, krásný rozhled. Město bylo původně obehnáno dvěma pásy hradeb, z nich se dochovalo jen málo.
Na náměstí u přístavu je Balbiho oblouk (Balbijev luk) na místě někdejší městské brány, barokní radnice (vijećnica) a hodinová věž (toranj za sat), vše ze 17. stol.
Mimo hradby, na náměstí Na Lokvi (Trg Na lokvi)je nejstarší památka města, osmiboká románská kaple sv. Trojice (Sveto Trojstvo) ze 13. stol.