Lidová stavba dřevěného kostela převezeného v roce 1935 do Hradce Králové z Nové Polany u Medzilaborců. Je umístěn v Jiráskových sadech na soutoku Labe a Orlice a je ohrazen původním plotem se šindelovou stříškou. Kostel patří k šesticí kostelů transferovaných do Čech a na Moravu ve třicátých letech dvacátého století.  

Dřevěný kostel si postavili obyvatelé Habury v letech 1502-10 původně jako pravoslavný. V roce 1740 tam však postavili kostel kamenný a dřevěný odprodali Malé Polaně, kam byl v letech 1744 – 1745 převezen a v roce 1749 zasvěcen svatému Mikuláši. Svému účelu sloužil až do roku 1915, kdy byl silně poničen za první světové války. Opraven byl až po vzniku Československa, ale od konce dvacátých let dvacátého století nebyl využíván, protože v Malé Polaně byl postaven kostel kamenný. V roce 1934 už byl stav kostela velmi špatný a hrozil jeho zánik. Kostel byl proto nabídnut k odkoupení do Hradce Králové. 16. dubna téhož roku zastupitelstvo Hradce Králové schválilo na návrh starosty města Josefa Pilňáčka koupi a umístění na území města. Celou částku dvanáct tisíc korun československých věnoval osobně starosta. Kostel byl během května a června 1935 rozebrán a přepraven po železnici do Hradce Králové. V létě 1935 byl kostel umístěn v Jiráskových sadech a po drobných úpravách byl v srpnu 1935 předán starostovi Hradce Králové, který jej následně věnoval městu.

Slavnostně byl kostel otevřen symbolicky 28.října 1935 a představen veřejnosti jako památka padlých československých legionářů za první světové války. Kostel je v majetku města a dnes slouží Pravoslavné církvi. Jedná se o pronájem.

Na desce na vstupní bráně je nápis:

Starobylý tento kostelík převezen byl z východního Slovenska na paměť všech kdož za světové války 1914 –1918 obětovali život za lepší příští Československa

Věnoval starosta města V. B. Pilňáček

MCMXXXV

* * *

Kostelík je třídílná dřevěná stavba krytá šindelem, nad každou částí je střecha zakončena věžičkou s kopulí. K vybavení kostela patří zachovaný obrazový oltář, uprostřed kterého jsou bohatě vyřezávané původní carské dveře s ornamentem vinné révy. Oltář je zdoběn mnoha ikonami svatých a výjevy ze života Ježíše Krista. U stropu visí dvanáctiramenný dřevěný lustr, který je přesnou kopií z proslulého strutivského kostela v Jasině na Podkarpatské Rusi. Za stěnou oltáře je kněžiště, kde stojí hlavní a pobočný obětní stůl, oba zdobené pěknými obrazy.

Kostel je přístupný pouze v době konání pravoslavných bohoslužeb, kterých se zvláště zúčastňují Ukrajinci, Rusové, Srbové, Makedonci, Bulhaři, Rumuni i Řekové,  tedy dělníci a jejich rodiny, ale i vysokoškolští studenti královéhradeckých škol uvedených národů. Veřejně přístupný je kostel ve Dnech evropského dědictví (EHD).