Jdi na obsah Jdi na menu

Zámky v Kostelci nad Orlicí

Kostelecká větev Kinských

Tuto větev založil Josef (1806-1862), druhý syn knížete Ferdinanda (1781-1812). Josef zdědil Kostelec nad Orlicí a Borovnici, jeho synové se stejně jako on věnovali vojenství. Jelikož tato větev pochází z druhorozeného syna, již nemůže užívat titul kníže, ale pouze hrabě. Josef měl syny Bedřicha Karla (1834-1899), Volfganga (1836) a Františka (*1841).

Bedřich Karel měl ve vlastnictví Kostelec nad Orlicí, věnoval se politice, po jeho smrti převzal správu Kosteleckého panství jeho syn František Josef (1879-1975). František Josef v roce 1938 a 1939 podepsal petici českých šlechtických rodů, kterou se tyto rody postavili za Československo a přihlásili se ke svému češství. Po roce 1948 se rozhodl neemigrovat, což vedlo k jeho perzekuci. Spolu s ním v Československu zůstal i jeho syn Josef  Kinský (1913), který po roce 1989 zrestituoval také Nový zámek v Kostelci nad Orlicí.

Starý zámek

Původně renesanční tvrz, založená asi nedlouho před rokem 1620. Přestavěná po požáru roku 1668 a pak znovu v roce 1777 královéhradeckým architektem Františkem Kerberem. Novodobě upravován.

Jedná se o volně stojící dvoupatrovou z malé části podsklepenou dvoukřídlovou stavbu (torzo původního trojkřídlového záměru). Dispozice západního křídla je jednotraktová, hlavního jižního křídla dvou až třítraktová s chodbou (v přízemí původně s otevřenými arkádami) při severním průčelí. Přízemí zaklenuté. Interiér výrazně upraven v 19. – 20. století. V 80. letech 20. století při stavbě nového silničního průtahu městem byly všechny hospodářské budovy východně od zámku rozbořeny a odstraněny.

V současné době se v zámku nachází obchody a firmy. Zámek je volně přístupný dle otevíracích hodin obchodů.

Nový zámek

Nový zámek nechal vystavět v letech 1829 – 1833 majitel panství Josef Kinský podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha. Jde o jednopatrovou empírovou stavbu obdélníkového půdorysu se suterénem a zvýšeným přízemím. V podélných průčelích je vždy po jedenácti okenních osadách, v bočních po pěti. V zámecké kapli Panny Marie je obraz Panny Marie od F. Tkadlíka z roku 1835 a kamenná soška Madony od E. Maxe, znač. „Řím 1843“. Nad západním průčelím je alianční znak manželů hraběte Josefa Kinského a Marie, hraběnky Černínové z Chudenic.

Ve zvýšeném přízemí zámku byly umístěny reprezentační místnosti, první poschodí sloužilo k obytným účelům. Mobiliář v empírovém slohu se vcelku intaktně zachoval, stejně jako bohaté zámecké sbírky, hlavně rozsáhlá kolekce grafiky a obrazů z 1. poloviny 19. století. V roce 1847 byly u zámku postaveny podle návrhu E. Christena hospodářské budovy.

Po roce 1948 připadl objekt Výzkumnému ústavu pro chov prasat, který zde umístil laboratoře, sklady a kanceláře. V roce 1980 byl objekt předán Krajskému středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích.

V roce 1992 byl zámek navrácen v restitučním řízení Josefu Kinskému, který zahájil jeho komplexní obnovu s cílem zpřístupnit objekt veřejnosti. Zámek se řadí k nejhodnotnějším empírovým stavbám svého druhu u nás. Obklopuje ho rozsáhlý anglický park (42 ha), se kterým tvoří harmonický a u nás ojedinělý komplex
Zámek je pro veřejnost uzavřen, park je volně přístupný celoročně.