Rudohorské vodopády jsou v mnoha turistických průvodcích zmiňovány jako jedny z nejkrásnějších v celých Jeseníkách, i když k nim nevede žádná značená turistická cesta. Jejich klamavou zajímavostí je skutečnost, že vůbec netečou na vlastním Rudohorském potoce, nýbrž na jeho bezejmenné levobřežní zdrojnici, a to ještě dosti daleko v protiproudu od soutoku u Rudohorské chaty. Vlastní Rudohorský potok pramení v údolí pod horou Točník (1143 m) a v poklidném toku se vlévá do Keprnického potoka, který se následně v obci Bělá pod Pradědem, v místní části Domašov, vlévá do říčky Bělá. Bezejmenný potok s Rudohorskými vodopády pramení na jižních svazích vrcholu "Žalostná" (1352 m), tedy o jedno údolí severně od Rudohorského potoka. . 

Doposud pro mě neznámý prostor mezi  horami Žalostná a Točník jsem se pokusil trochu poznat 16.května, kdy jsem od poslední chalupy  na severu Filipovic vyrazil  směr křižovatka Pod Točníkem a odsud přímo na Točník. Zhruba v polovině stoupání po hřebeni jsem odbočil doprava na neznačenou lesní cestu, abych se na jejím konci ocitnul fakticky na místě vysoko nad v hlubinách svítící střechou Rudohorské chaty, u které se do Rudohorského potoka levobřežně vlévá bezejmenný potok, nositel Rudohorských vodopádů. Při zhruba dvě stě metrů dlouhém sestupu dolů prudkým svahem k chatě bylo místy nutné využívat zachycení větví nízkých buků ke zmírnění vlivu zemské přitažlivosti a kluzkosti listů a trávy pod nohama.  Bez úhony a s posíleným tělem jsem sestoupil ke korytu Rudohorského potoka asi sto metrů nad chatou. U ní jsem pak našel přitékající onen bezejmenný potok. Tím byl tento den naplněn a po asfaltové cestě jsem se vrátil do Filipovic. Dlužno dodat, že za zhruba pět hodin tohoto průzkumu jsem nepotkal ani neslyšel jediného člověka...

O tři dny později, 19.května, jsem si vytýčil úkol poznat tok onoho bezejmenného potoka, který je hostitelem krásných Rudohorských vodopádů. A protože poznání potoků provádím nejraději přímo v jejich korytě a protiproudně, po dosažení Rudohorské chaty jsem odhodlaně vstoupil na první kameny nad soutokem. A už tu byla překvapení - pozvánky do proudící vody, nabídky krásných záběrů pro fotografování a výzvy ke zkoumání jak ujít dalších pět metrů... Kdeže jsou labužnické výlety podél Skalního potoka či Střední Opavy ? Tady si vládne nezkrocená voda celou svou silou a nabízí člověku jen se dívat a zkusit  ji ve zdraví zdolat.